Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zvláštní ekonomické zóny v Číně - Shenzhen a nově zřizované zóny ve střední a západní Číně
Hubínek, Jakub ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Zvláštní ekonomické zóny jsou jedním z nástrojů využívaných čínskou vládou na podporu rozvoje domácí ekonomiky, zejména formou zahraničních investic. Práce je zaměřena na zvláštní ekonomickou zónu v Shenzhenu a na využití zvláštních ekonomických zón v posledních letech pro rozvoj vnitrozemských provincií, které ekonomicky zaostávají za provinciemi na východním pobřeží Číny. Západní rozvojový plán je ukázán na příkladu provincie Xinjiang. Dále je shrnuto, jak se mění přístup ke zřizování zvláštních ekonomických v dnešní době ve srovnání s prvními zónami v 80. letech.
Analýza zvláštních ekonomických zón ve vybraných zemích
Šlegrová, Veronika ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou zvláštních ekonomických zón v Ruské federaci a Čínské lidové republice a porovnáním jejich historického vývoje, aktuálních pracovních podmínek, ekonomického výkonu a dodržování mezinárodních standardů. První část analyzuje zvláštní ekonomické zóny po celém světě z různých hledisek a nahlíží na jejich pozitivní i negativní stránky obecně s konkrétními příklady. Dále jsou analyzovány druhy, konkrétní příklady zón a jejich vývoj v Číně a v Rusku. Poslední část se věnuje komparaci obou předešlých kapitol s cílem determinovat, jaká země využila tohoto nástroje podpory obchodu lépe.
Zvláštní ekonomické zóny v Čínské lidové republice (1979-2001)
Martinec, Tomáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je analýza vývoje zvláštních ekonomických zón v ČLR v období od převzetí moci reformním vedením do vstupu ČLR do WTO. Autor zkoumá tuto problematiku v širším kontextu otevírání čínské ekonomiky, respektive celého reformní procesu, hodnotí měnící se roli zvláštních ekonomických zón v čínské ekonomice, jejich úspěchy, ale také neúspěchy. Důraz je především kladen na hodnocení vývoje a struktury přímých zahraničních investic, HDP a exportu ve zvláštních ekonomických zónách. Autor dospěl k závěru, že hlavní přínos zvláštních ekonomických zón spočíval v jejich experimentální funkci a že ve zkoumaném období docházelo k postupnému snižování významu zvláštních ekonomických zón v čínské ekonomice.
Zvláštní ekonomické zóny v Číně: aktuální trendy a výkonnost vybraných ekonomických zón
Papugová, Tereza ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Zvláštní ekonomické zóny byly a jsou oblíbeným nástrojem podpory hospodářského růstu, jejichž hlavním cílem je přilákat do země zahraniční investory, a tím poskytnout ekonomice kapitál nutný pro její rozvoj. Diplomová práce se zaměřuje na aplikaci tohoto přístupu v Číně a nabízí analýzu vzniku, ekonomické situace a budoucích perspektiv těchto oblastí. Pojem zvláštní ekonomická zóna je nejprve teoreticky vymezen a dále je s ním pracováno v kontextu ekonomiky Číny. Pro porovnání a poskytnutí širšího pohledu na koncept zvláštních ekonomických zón ve světě je provedeno srovnání s exportně výrobními zónami a zvláštními ekonomickými zónami v Indii. Následně je zkoumán vývoj a výkonnost speciálních oblastí v čínských provinciích Kuang-tung, Fu-ťien a Chaj-nan a jsou identifikovány výzvy, kterým zvláštní ekonomické zóny čelí a s jakými se budou muset vyrovnat do budoucna, aby udržely tempo se současným trendem liberalizace a zahraniční spolupráce ve světovém hospodářství.
Charter Cities - ostrůvky prosperity s importovaným právním systémem?
Procházka, Pavel ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Gregárek, Matěj (oponent)
Diplomová práce se zabývá alternativním konceptem rozvojové pomoci v podobě listinných měst vytvořeným americkým ekonomem Paulem Romerem. Popisuje tento mechanismus, institucionální rámec a analyzuje jeho potenciální využití v praxi. Vedle prvních pokusů o realizaci modelových měst, práce zároveň poukazuje na řadu mýtů, které se kolem projektu objevily a které jsou předmětem studie. Vzhledem k absenci přímých listinných měst je na základě ex-post analýzy porovnán daný koncept s městy a ekonomickými zónami, které vznikly s podobným cílem dosáhnout hospodářského růstu. Podobný postup je aplikován i při testování základních předpokladů modelu s cílem poskytnout představu, zda se jedná o realizovatelný projekt.
Investiční prostředí v Indii s důrazem na investiční pobídky
Hanuška, Petr ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá investičním prostředím v Indii. V první kapitole jsou vysvětleny hlavní teoretické pojmy vztahující se k tomuto tématu. Druhá kapitola popisuje historické i současné aspekty Indie, které se podílí na formování tamního investičního prostředí. Je zde také charakterizováno indické hospodářství, vývoj makroekonomických ukazatelů a struktura exportu a importu. Třetí kapitola hodnotí investiční prostředí. Jsou zde představeny důležité reformy, odvětvová omezení, překážky vstupu na indický trh, agentury podporující příliv přímých zahraničních investic a nabízené investiční pobídky. Část této kapitoly je věnována také přímým zahraničním investicím. Poslední část této práce představuje potenciální investiční příležitosti pro zahraniční investory.
Proces otevírání Čínské lidové republiky v letech 1979 až 2001
Svobodová, Petra ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Ve své bakalářské práci budu analyzovat proces otevírání Čínské lidové republiky v letech 1979 až 2001. V této první etapě reformního období se událo mnoho změn, které zapříčinily razantní expanzi čínské ekonomiky. V úvodu se zaměřím na obecné ekonomické a další faktory, které souvisely s zahájení procesu čínské ekonomiky. V hlavní části bakalářské práce se zaměřím mimo jiné na fenomén zvláštních ekonomických zón a otevřených pobřežních měst, popřípadě na další úspěšné nebo naopak neúspěšné experimenty čínské vlády. Dále se budu věnovat zahraničnímu obchodu, zejména opatřením, která byla v tomto období přijata, struktuře zahraničního obchodu a jeho významu pro čínskou ekonomiku. V další části práce se budu zabývat dalším velmi důležitým aspektem procesu otevírání, a to přímými zahraničními investicemi a jejich vlivem na čínský průmysl. Závěr práce bude zaměřen především na celkové hodnocení procesu otevírání ČLR, jeho ekonomické a další důsledky.
Vliv bezcelních zón na rozvoj metinárodního obchodu
Grinenko, Alexey ; Halík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zavolokov, Dmitry (oponent)
Práce posuzuje vliv bezcelních zón na integraci rozvojový zemi do globální ekonomiky. V práci jsou klasifikované různé druhy bezcelních ekonomických zón, jsou vysvětlené primární funkce těchto zón. Dále pak jsou rozebrané různé způsoby přilákaní zahraničního kapitálu do země. Na příkladech několika států je poukázán příznivý vliv zvláštních ekonomických zón na vývoj zahraničního obchodu a příliv zahraničních investic.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.